O licencích creative commons

Licence creative commons (někdy též licence CC) jsou licence (oprávnění) k užití autorských děl a jiných předmětů ochrany. Rozsah oprávnění je různý, přičemž závisí na konkrétní licenci, přičemž je vydefinováno šest druhů této licence, posil licencí je k dispozici zde - cc.copymarket.cz/popis

Licence CC mají zvláštní způsob udělení, kdy autor veřejně prohlašuje, že určití dílo bude šířeno pod určitou licencí CC a uživatel faktickým užitím díla tyto podmínky akceptuje.

Problematické aspekty licencí CC

Celá myšlenka udílení licencí creative commons je samozřejmě chvályhodná. V rámci akademického přemýšlení ohledně udílení těchto licencí v zásadě problém není. Nicméně v praxi problém nastává, a tento problém představují hlavně kolektivní správci a tzv. rozšířená kolektivní správa.

Rozšířená kolektivní správa totiž zahrnuje situace (a je jich čím dál tím více), kdy kolektivní správce zastupuje i ty nositele práv, se kterými žádnou smlouvu o zastoupení neuzavřel.

A nyní je zde onen praktický problém. Nějaký libovolný uživatel užije nějaké dílo šířené pod licencí creative commons (např. píseň). Kolektivní správce, který v rámci rozšířené kolektivní správy zastupuje takového autora, však nutí tohoto uživatele, aby uzavřel licenční smlouvu prostřednictvím kolektivního správce. Což je zcela legální postup. Takovému uživateli pak nezbude nic jiného než tvrdit, že licenční smlouvu uzavřenou má, neboť jde o díla šířeného pod licencemi creative commons.

S tím se však kolektivní správci nemusejí smířit a pak se domáhají po takovém uživateli vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užití díla. V rámci soudních sporů pak v zásadě záleží na osvícenosti soudce, zda se přikloní k argumentaci uživatele, že jde o díla šířená v rámci licencí cretive commons.

V čem je tedy problém? Problém je v podstatě v důkazu toho, že licence creative commons byla uživateli udělena. Částí odborné veřejnosti je zpochybňován samotný mechanismus uzavření licenční smlouvy tak, že někdo veřejně něco prohlásí a druhý to blíže neurčeným způsobem akceptuje. Když se již překoná tento právně filozofický problém, což se snad novou právní úpravou (§ 2373 NOZ) podařilo, nastane problém s praktickou stránkou věci. Je totiž třeba prokázat, že to byl opravdu nositel práv, kdo se rozhodl šířit určité dílo, případně jiný předmět ochrany pod licencí creative commons. Jenže jak to vlastně zjistit? Ne vždy se totiž nějaké sdělení uveřejněné na internetu, že nějaké dílo je šířeno pod licencí CC, dá přisoudit konkrétnímu autorovi. Při rozpitvávání situace tak může být uživatel ve velmi problematickém postavení oproti kolektivnímu správci. Kolektivní správce se odvolá jenom na právní úpravu, že zastupuje nositele práv a bude mít pravdu, kdežto uživatel bude muset dokazovat, že autor opravdu šířil dílo pod licencí creative commons, což se mu nemusí podařit vůbec prokázat.

Možností, jak nastalou situaci řešit jsou dvojí:

• a) zabránit kolektivním správcům, aby zastupovali i tzv. smluvně nezastupované nositele práv
• b) jasně zadokumentovat uzavření licenční smlouvy v režimu CC mezi uživatelem a nositelem práv

Jak zabránit kolektivním správcům, aby jednali za nositele práv šířící jejich díla v rámci CC?

To nelze udělat ve všech případech. Nicméně, tam, kde to jde, je třeba tzv. vyloučit účinky hromadné smlouvy. Pro tuto příležitost jsme připravili stránku www.vylouceniucinkuhromadnesmlouvy.cz, kde najdete návod, jak to prakticky udělat.

Jak zadokumentovat uzavření licenční smlouvy v režimu CC mezi uživatelem a nositelem práv?

To lze v zásadě udělat prostřednictvím nějakého mechanismu, pomocí kterého by se licence CC udělovali. Touto aplikací je rozšíření systému www.copymarket.cz, který se týkal licencování hudby, na všechny předměty ochrany. Tato aplikace je přístupná na cc.copymarket.cz.

V rámci možností, které dává Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. 2. 2014 o kolektivní správě je možno pro tyto případy použít tzv. nezávislého správce práv. Tento nezávislý správce práv již byl založen a vyvíjí činnost. V rámci udílení licencí CC byla vytvořena aplikace, pomocí níž mohou nositelé práv jednoznačně na internetu deklarovat, že jejich díla jsou šířena prostřednictvím licencí CC. Uživatelé pak mohou licence k těmto předmětům ochrany jednoduše získat s tím, že si automaticky vygenerují potvrzení o udělených licencí, které jsou mu uděleny prostřednictvím nezávislého správce práv. Existuje tak potvrzené o udělené licenci, které je vtěleno do jasného textu, kde jsou uvedeny obě smluvní strany (poskytovatel licence CC a její uživatel, jakož i rozsah poskytnutých práv (druh licence). Uživatel tak má jistotu, jaká licence mu byla takto udělena.

Licencí CC jsou v zásadě udělované na dobu trvání práv k dílu. Aplikace cc.copymarket.cz však umožňuje udělit licence CC i na dobu 10 let.

Udělování licenci je zdarma. Nicméně provoz systému je třeba z něčeho pokrát, proto je třeba, aby uživatelé uhradili administrativní poplatek za umožnění získávání těchto licencí. Administrativní poplatek však nebude z důvodů hodných zvláštního zřetele po uživatelích požadován. Stejně tak nebude požadován po prvních 500 uživatelích, kteří se zaregistrují. Pokud tedy mohu někomu radit, kdo chce opravdu přispět k volnému šíření svých děl bez jakýchkoli překážek, pak by měl každopádně vyloučit účinky hromadné smlouvy a vhodné by rovněž bylo, aby pro šíření předmětů ochrany pod licencemi CC využíval aplikaci cc.copymarket.cz, neboť tam budou mít uživatelé jasno, zda jim byly licence CC opravdu uděleny a nebudou žít v nejistotě.